KREACISMUS je výtvarný směr, oslavující jedinečnost, radost a sdílení každého člověka. Kreacismus není o dokonalosti, ale o spontaneitě. Kreacismus je o tom, že si dovolíte být sami sebou a vyjádřit svou vnitřní kreativitu.
Každý člověk má v sobě určitou míru kreativity, kterou může rozvíjet a prohlubovat. Kreativita je dar, který nám umožňuje vnímat svět jinak, objevovat nové možnosti, tvořit krásu a smysl. Kreativita je zdroj štěstí a naplnění.
„Kreativita je inteligence, která se baví“
KREACISMUS není o kopírování, ale o tvorbě. Kreacismus je o tom, že si vytváříte svůj vlastní styl, svůj vlastní jazyk, svůj vlastní výraz. Kreacismus je o tom, že si hrajete s barvami, tvary, liniemi, texturami, materiály a technikami. Kreacismus je o tom, že experimentujete, zkoušíte, učíte se a zlepšujete se.
Pokud se malíř oprostí od strachu, kritiky a očekávání, stává se svobodným a autentickým. Může tak tvořit z radosti, z lásky, z nadšení. Může tak tvořit pro sebe, pro druhé, pro svět. Může tak tvořit díla, která mají hodnotu, význam a poselství. Spolupráce více takto otevřených tvůrců, například malířů, ještě zvyšuje efekt kreacismu. V tu chvíli totiž vzniká synergie, inspirace, dialog a obohacení. V tu chvíli totiž vzniká komunita, která se podporuje, respektuje a sdílí. Takový proces, kdy dílo vzniká z mnoha rukou, z mnoha srdcí, z mnoha duší, vás přímo motivuje přemýšlet o díle jako o daru, jako o odkazu, jako o mostu. Ať už jste divák, a přispíváte obdivem či zvědavostí, nebo malíř, proces tohoto typu vás vylaďuje pro vzájemnou spolupráci a přemýšlení o nejlepším možném způsobu vyjádření vaší kreativity.
KREACISMUS v sobě kombinuje jednoduchost i složitost, radost i smutek, realitu i fantazii.
Malování obrazů, mělo historicky různé důvody vzniku podle doby a kontextu. Od prvotní potřeby sebevyjádření, jako způsob komunikace, vyprávění příběhů, náboženské pojednání, propagace názorů a idejí, záznam podoby, doby a prostředí, vizualizace intelektuálních otázek a hledání samotných hranic lidského vyjádření.
KREACISMUS přichází jako přirozená fáze vývoje umění.
ŽIVOT potřebuje různorodost pro možnost hledání sebe sama. I KREACISMUS tak vzniká z rozdílu. Aby mohla vyniknout kreativita, musí se střídat s rutinou. Abyste skutečně dokázali ocenit umění, musíte pocítit nudu. Abyste mohli vnímat sílu originality, musí existovat stereotyp. A proto přichází KREACISMUS dnes, v době plné stresu, tlaku, konkurence a uniformity. Právě to vytváří prostor pro hledání alternativy, tedy relaxu, něčeho osobního, zábavného a jedinečného. Hledání nejsilnější energie v proudu samotné kreativity. Tato tendence je dnes čím dál patrnější a mnoho lidí se v ní potkává. A to vytváří prostor pro společné tvoření a sdílení.
KREACISMUS je setkání a probouzení kolektivní kreativity.
KREACISMUS pracuje s barevnou estetikou a mluví řečí, které rozumí každý. Obrazy mají tolik nápadů, že promlouvají k „obyčejnému“ člověku, stejně jako k náročnému divákovy umění. Když se díváte na takový obraz, nehledíte na výsledek jednoho člověka, ale na proces mnoha lidí, která dokáží tvořit, bavit se a sdílet. Dokáží tvořit díla, která mají život, která mají duši, která mají kouzlo.
KREACISMUS byl, je a bude. Tím, že byl pojmenován a definován, však dostává nový rozměr. Můžeme ho teď lépe přijmout do svého přemýšlení, do svého cítění a do svých životů.